close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dceřina kletba

13. října 2007 v 18:17 |  Kytice
Což jsi se tak zasmušila,

dcero má,

což jsi se tak zasmušila?

Vesela jsi jindy byla,

nyní přestal tobě smích!



"Zabila jsem holoubátko,

matko má,

zabila jsem holoubátko -

opuštěné jediňátko -

bílé bylo jako sníh!"



Holoubátko to nebylo,

dcero má,

holoubátko to nebylo -

líčko se ti proměnilo

a potrhán je tvůj vzhled!



"Oh, zabila jsem děťátko,

matko má,

oh, zabila jsem děťátko,

své ubohé zrozeňátko -

žalostí bych pošla hned!"



A co míníš učiniti,

dcero má,

a co míníš učiniti,

kterak vinu napraviti

a smířiti boží hněv?



"Půjdu hledat květu toho,

matko má,

půjdu hledat květu toho,

kterýž snímá viny mnoho

a zbouřenou chladí krev."



A kde najdeš toho květu,

dcero má,

a kde najdeš toho květu

po všem široširém světu,

v které roste zahrádce?



"Tam za branou nad vršíkem,

matko má,

tam za branou nad vršíkem,

na tom sloupu se hřebíkem,

na konopné oprátce!"



A co vzkážeš hochu tomu,

dcero má,

a co vzkážeš hochu tomu,

jenž chodíval k nám do domu

a s tebou se těšíval?



"Vzkazuji mu požehnání,

matko má,

vzkazuji mu požehnání -

červa v duši do skonání,

že mi zrádně mluvíval!"



A co necháš svojí matce,

dcero má,

a co necháš svojí matce,

jež tě milovala sladce

a draze tě chovala?



"Kletbu zůstavuji tobě,

matko má,

kletbu zůstavuji tobě,

bys nenašla místa v hrobě,

žes mi zvůli dávala!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama